Švýcarská značka sportovního oblečení On vytvořila film, který vypráví příběh pozoruhodného sportovce bez státní příslušnosti

Švýcarské značce sportovního oblečení On se letos v Cannes podařilo něco téměř nemožného - přiměla publikum, aby ignorovalo večírky a networkingové příležitosti natolik dlouho, aby vydrželo sledovat 31minutový film a po jeho skončení zůstalo na sezení s otázkami a odpověďmi.

Premiéra krátkého filmu The Right to Race, který představila společnost On, se konala 20. června ve Světový den uprchlíků ve vile Contagious v Cannes.

Film vypráví příběh cesty Dominica Lokinyomo Lobalu z Jižního Súdánu k běžecké slávě. Po promítnutí filmu, který některé diváky viditelně dojal, vystoupil Lobalu na pódium se svým trenérem Markusem Hagmannem a režisérem filmu Richardem Bullockem, aby diskutovali o vyprávění příběhů a síle autenticity.

Značka On zaznamenala v posledních několika letech mimořádný růst, částečně díky tomu, že se pustila do netradičního marketingu, včetně celovečerních filmů, jako je např. The Right to Race.

Lobalu se narodil v roce 1998 v malé vesnici v Jižním Súdánu. V devíti letech byl nucen uprchnout do Keni, kde hledal lepší život pro svou rodinu. Film začíná vyprávěním o Lobaluově setkání s trenérem Hagmannem před několika lety. Když v roce 2019 reprezentoval v Ženevě keňský tým sportovců uprchlíků, učinil dramatické rozhodnutí opustit týmový hotel a požádat ve Švýcarsku o azyl. Imigrační úředník zavolal Hagmannovi a řekl mu, že mu chce dohodit člověka, který chce opravdu běhat.

Lobalu v té době uměl jen málo anglicky a vůbec ne německy, ale nevadí. "Běh je mezinárodní jazyk," říká Hagmann.

Hagmanna okamžitě uchvátila elegance Lobaluova běhu: "Dominik je jako puzzle. Jeho dílek a můj dílek se na začátku okamžitě shodovaly.

S tréninkem začal Lobalu vyhrávat místní soutěže. Při budování jeho kariéry se společně s Hagmannem setkali s potížemi. Trénovali dlouhé měsíce přes zimu a sníh, Lobalu neměl peníze a jako osoba bez státní příslušnosti měl problémy s cestováním na zahraniční závody. Jeho první velkou soutěží byl běh Murtee-Fribourg. Aby Lobalu dostal povolení běžet, musel Hagmann osobně zavolat pořadateli a přesvědčit ho. Úsilí se vyplatilo: Lobalu vyhrál. Vítězství ve Stockholmu v červnu 2022 jeho hvězdu ještě více rozzářilo.

Odtud pokračoval ve sbírání úspěchů. Jeho velkým cílem bylo zaběhnout na bruselském pětikilometrovém závodě čas pod 13 minut: zaběhl 12,52. Na jednom z největších závodů na světě, v Curychu, skončil také druhý, a to i poté, co špatně pochopil, jak dlouhý závod je.

Jeho sen ale byla účast na olympijských hrách. Světová atletika se snažila přesvědčit země, aby atletům nabídly vízový status, protože se obávala, že by mohli uprchnout a pokusit se požádat o občanství.

V září v Kodani si necelou hodinu před závodem uvědomili, že Lobalu má jen jednu botu. Navzdory následné panice nejenže překonal svůj osobní cíl, ale překonal i evropský rekord. Během tří let Labalu zkrátil svůj čas na 10 km o dvě minuty a na 5 km o jednu minutu.

Po mimořádně působivém vítězství na Corrida Bulloise obdržel Lobalu dopis od Světové atletiky, ve kterém mu oznámili, že jeho případ zvažují. V době promítání filmu nebyl stav Lobaluovy žádosti znám. Pokud bude jeho žádost úspěšná, mohl by za Švýcarsko běžet na mistrovství světa 2023 a olympijských hrách 2024.

Po promítání filmu se šéfredaktorka časopisu Contagious Katrina Stirton-Dodd zeptala Bullocka na jeho cíle pro film, pokud jde o vyvážení potřeb značky a potřeb příběhu. On a výkonný producent filmu Feliciano Robayna měli jasnou představu, že značka je o lidských kvalitách. „Neexistuje žádná rovnováha, upsali se myšlence vyprávět skutečné upřímné příběhy.“

Stirton-Dodd se pak Hagmanna zeptal, jak se s Lobaluem vyrovnávali se vší nejistotou a jak se soustředili na běh. „Běhání je naše práce,“ řekl. „Snažíme se dokázat, že patří k nejlepším a že by tam měl být, takže musíme vypráven jeho příběh.“

Poté se ptali Lobalua, jaký je to pocit vidět svůj příběh na obrazovce. Poděkoval všem za podporu a hovořil o své naději, že někdo může díky zhlédnutí jeho příběhu změnit svůj život.

Stirton-Dodd pak upozornila, že jediný okamžik, kdy se ve filmu objevuje produkt značky, je ten, kdy se Lobalu dostavil na závod s jednou botou a druhá mu chyběla. Dále se Bullocka zeptala, proč se film tolik zaměřuje na sportovce, nikoliv na produkt. Odpověděl, že pro zaujetí diváků je důležité vyprávět unikátní příběh a že reklamy na produkty potřebují jiné médium. „Pro správné sdělení musí existovat správná věc.“

Na závěr ocenil sílu silného partnerství: „Jsme na společné cestě. Panuje mezi námi naprostá důvěra.“