Contagious vybírá nejzajímavější a nejaktuálnější výzkumy ze světa reklamy i daleko za jeho hranicemi, protože ke čtení je toho zkrátka příliš a času je málo

Máme zpoždění, ale tady je první Strategist’s Digest roku 2020.

Tento měsíc servírujeme: 

meta analýzu, podle které je souvislost mezi duševním zdravím a sociálními sítěmi klam

studii, která tvrdí že teorie o vyhýbání se ztrátám byla špatně definovaná a rovněž neexistuje

tajemství přesvědčivé recenze

spotřebitelské návyky, které zachraňují planetu.  

Fotografie Sunyu Kim z Pexels

Duševní zdraví dospívajících v digitálním věku: fakta, obavy a budoucí směr

Jednou větou:

Přezkoumání existujících výzkumů neodhalilo žádné důkazy, které by vedly k tomu, že intenzivní používání internetu a sociálních sítí má negativní vliv na dětské duševní zdraví.

Detailněji:

Odgers (zmíněná také v zářijovém Digestu) a Jensen zkoumaly, zda výsledky výzkumů poukazují na dlouhodobou, významnou souvislost mezi duševním zdravím dospívajících a užíváním digitálních technologií.

V minulosti vzájemná souvislost existovala, ale to bylo v době, kdy internet využívalo pouze malé množství lidí a ještě k tomu z odlišných důvodů než dnešní mládež. 

Nyní vedou studie ke směsici pozitivních, negativních a nulových asociací, které jsou většinou příliš nepatrné na to, aby měly nějaký význam a nenabízí žádný zřejmý způsob, jak rozlišit příčinu od důsledku.

Proč o tom vědět

Jak vyzdvihla Odgers: „Je nezbytné vědět, zda jsou nedávné obavy kvůli užívání digitálních technologií dospívajícími opodstatněné…. Pravidla omezující dospívajícím přístup k novým technologiím… by v případě, že technologie využívají jako hodnotný zdroj sociální podpory nebo s jejich pomocí budují digitální a mezilidské schopnosti mohly být špatným krokem.“ 

Slabé stránky?

Nemyslíme si.

Kde se dozvím víc?

Tady a je to zadarmo. The New York Times vydal o výzkumu také dobrý článek. Je to učiněná studnice informací.

Obrázek od Mika Mozarta z Flickru

Moderating Loss Aversion: vyhýbání se ztrátám má své limity, ale zprávy o jeho úpadku jsou velmi přehnané

Jednou větou:

Odborné znalosti pocity vyvolávající averzi ke ztrátám zmírňují, věk je pravděpodobně zhoršuje. 

Detailněji:

Vyhýbání se ztrátám – ekonomicko-psychologická teorie, podle které mají ztráty na lidská rozhodnutí větší dopad než vidina komparativních zisků – byla v roce 2018 dvěma výzkumníky (Galem a Ruckerem) zatracována jako blud. Prohlásili totiž, že strach z případné ztráty mizí, pokud dojde k jeho izolaci od lidské preference udržení status quo.

Autoři Moderating Loss Aversion jejich závěry (a jiné pochyby o spojené s touto teorií) zkoumali prostřednictvím několika experimentů na široké množství témat. Výzkumy averze ke ztrátám většinou pracovaly se studenty vysokých škol, Mrkva se svým týmem ale otestoval sedmnáct tisíc lidí různého věku, úrovně vzdělání i výše majetku (včetně třech tisíc milionářů).

Došli k tomu, že zatímco většina lidí se snažila ztrátám předcházet (přestože měli kontrolu nad svou preferencí zachování status quo), projevovaly se u nich „výrazně odlišné úrovně vyhýbání se ztrátám.“

Variace byla systematická a předvídatelná. Věk a vzdělání se zdály být nejvýznamnějšími regulátory. Pokud někdo o něčem mnoho ví, jeho averze k možné ztrátě díky získané orientaci v daném oboru klesne. Obecně ale averze k riziku s věkem roste.

Proč o tom vědět

Teorie předcházení ztrátám byla od svého objevení Danielem Kahnemanem a Amosem Tverskym pevnou součástí marketingové praxe.

Tento poslední výzkum teorii posiluje a prohlubuje ji (prohlášení Richarda Thalera, že ztráty nás bolí dvakrát víc, než nás zisky těší, se díky němu jeví pošetile). 

Ostatně zjištění, že vyhýbání se ztrátám s věkem sílí je, vzhledem k míře stárnutí populace většiny zemí, také důležité.

Slabé stránky?

Sami autoři připouští, jejich zjištění o limitech jsou pouhou špičkou ledovce.

Kde se dozvím víc?

Tady, ale budete si muset zaplatit.

Zaostřeno na chyby: přesvědčivý vliv negativních zmínek v online recenzích nákupů

Jednou větou:

Lidé více věří produktovým recenzím, které zmiňují chybu v předchozím nákupu.

Detailněji:

Výzkumníci testovali produktové recenze, v nichž nakupující připouští chybu v předchozím nákupu (před zakoupením výrobku, který recenzují). Například: „Když mi umřela první baterka u Canonu, koupil jsem si jinou, neoriginální. Jaká chyba. Vydržela zhruba jen třetinu času životnosti té od Canonu. (Richard J. Martin, recenze na baterii Canon)“  

Podle výzkumu jsou takové recenze přesvědčivější.

Výzkumníci zároveň zkoumali, proč lidé věří recenzím, které uvádějí chybu. Zjistili, že to nemá nic společného s pratfall efektem (efekt padnutí na zadek nebo také trapasu, který zvyšuje atraktivitu) ani s integritou. Čtenáři považovali tyto recenze za odbornější vzhledem ke zkušenostem s minulým pochybením. 

Proč o tom vědět

Pokud e-shop tento typ recenzí zviditelní, může přivést větší množství zákazníků.

Slabé stránky?

Žádné neshledáváme.

Kde se dozvím víc?

Tady, ale zadarmo to nebude.

Klimatická změna a chování spotřebitelů 

Jednou větou:

69 % procent lidí změnilo své spotřebitelské návyky kvůli obavám z klimatických změn.

Detailněji:

Ipsos Mori se dotázal téměř 20 tisíc osob napříč ve 28 zemích na jejich spotřebitelské návyky. Konkrétně se ptali na množství spotřebované vody a energie v domácnostech, na třídění odpadu nebo nakupování potravin.

Proč o tom vědět

Jedná se o široký vzorek, který potvrzuje, že lidé (nejen na sociálních sítích nebo při protestech) mění své návyky, aby napomohli ochraně planety. 

Slabé stránky?

Jde o data poskytnutá respondenty na emotivní téma, u něhož by lidé mohli cítit potřebu vymýšlet si nebo přehánět. Zahrnuli jsme ho jen proto, že jde o tak velký vzorek a protože Ipsos Mori skutečně ví, co dělá.

Kde se dozvím víc?

Tady a je to gratis.